Co se děje kolem koleje.

Dneska je velký den pro nové prváčky. Všichni se sjedou do školy a je tady pro ně připravený program.  Vzhledem k tomu, že jsme taky nováčci, i když ne prváčci, tak byly lístky i pro nás. Dokonce nám je jedna z organizátorek přinesla až před kolej, kde jsme se dokonce v tričku vyhřívaly na sluníčku.

Naše kolej se nyní nachází uprostřed velikého staveniště. Kolem dokola se totiž staví nový kampus kolejí a před námi dokonce podzemní garáže. To je něco pro nás stavaře-architekty! Nutně jsme musely vyrazit na obhlídku. Nejvíc mě fascinovalo zarážení pilot dvěma mašinama najednou, ze kterých se černě čoudilo. Od našich kolejí je krásný výhled na město, kolem staveniště je zahrádkářská kolonie, která se táhne až k prvním bytovkám v údolí, část je ale už využita ke stavbě rodinných domů, není divu, takový krásný výhled!

Opět jsme naší krásnou českou řečí pobavily paní prodavačky. Všichni se překvapeně ptají, jakýmže to jazykem mluvíme, když se mezi sebou bavíme. Čeština tady opravdu otevírá brány k rozhovoru s každým. Dnes nám jeden ruský student říkal, jak je čeština děsně srandovní a jeho favorit je slovo letadlo a vonět, z toho měl prostě neuvěřitelnou prču.

Večer jsme se zašly podívat na přivítání studentů, které se konalo před kampusem naší školy. Vstup jen na základě vstupenky, což důsledně hlídali jak vojáci, tak policie. Na hlavní scéně proběhla série představení tance, jak moderního, tak tradičního. Ten tady mladí předváděli s kosami, úplně jsme se divily, že si v tom reji neublížili. K novým studentům promlouval i děkan a zástupci města, velmi zapálenými, až plamennými projevy, některé věci se holte nemění. Taky se hromadně zpívala studentská hymna, že prostě SiFU, je nejlepší univerzita na světě a že všichni milují Krasnojarsk, působivé. 60% studentů této velké univerzity je z Krasnojarského regionu, napřed mě to zaskočilo, ale on ten region je docela veliký, má cca 3 000 000 obyvatel, no ale hustota zalidnění je 1,2 ob/km2… 80% hotových vysokoškoláků zůstává v Krasnojarsku. Takže zástupce města při svém projevu nabádal, ať po dokončení školy určitě nikdo nikam neutíká a hledá uplatnění zde. Tak to se nás snad netýká :-)

Druhá, trochu alternativní scéna také stála za to, poslechly jsme si pár ruských studentských kapelek. Zdejší studenti jsou ale pěkný suchaři, nikdo ani nezatleská, tleskaly jsme defacto jen my, ale pak jsme si řikaly, že to třeba není slušný tleskat, tak jsme přestaly taky, kdoví…

 Ve škole měly jednotlivé fakulty (tady instituty) svoje stánky s různýma hrama a akcema. Měly jsme tady možnost shlídnout docela velký vzorek studentů, z čehož jsme vyvodily - zdejší rusové jsou všichni blonďatí, max. mají světle hnědé vlasy. Když už je někdo černovlasý, tak je většinou asijat. Kluci chodí v černém oblečení a slečny jsou hodně malinký, tak nosí veliký podpatky a jsou to opravdové krasavice.       

Koukám ale, že se mi dnes vůbec fotky nevydařily :-( Tak snad se příště foťáček polepší…

Jinak GPS našich kolejí je 56° 0'26.57" 92°46'6.75" kdyby někdo pátral :-)

Naše kolej, bydlíme přesně v půlce úplně nahoře.

Staveniště pod naším oknem - podzemní garáže.

Staveniště budoucích kolejí.

Technika všeho druhu, všude kolem.

Plánek staveniště, to růžové je naše kolej.

Pohled na Krasnojarsk přes budoucí koleje.

Za dočasnou betonárkou máme na dohled sjezdovku.

Naše univerzita je taková nedobytná pevnost.

Hned naproti máme knihovnu. (bez aut to vyfotit nejde)

Vítání studentů.

Na chodbě našeho patra jsme našly provizorní jurtu,

teda aspoň si to myslím, podle toho červeného uzávěru.

Opravdovou jurtu jsme našly na velmi neobvyklém místě,

ale kdoví jestli v ní někdo bydlí.

Dneska přes poledne bylo opravdu teplo,

snad to nebylo poslední sluníčko.

A konečně jsem našla adresu, kdybyste mi chtěl někdo napsat :-)

Asi uvádět obě, i když zdejší s latinkou problém nemají, jistota je ale jistota.