A to si myslím, že je dobrý důvod k oslavě:-) Pondělní odpoledne jsme se sešli s Julií, Ivanem a Iljou, kteří nás prvních pár dní v Krasnojarsku prováděli po městě. Ivan nás provezl po městě, po druhém silničním mostě, okolo starého přístavu, kde jsme zatím ještě nikdy nebyly. Vzali nás do pizzerky s moc pěkným interiérem a já jsem si chytře zapomněla foťák :-( Pizza bezvadná, jen kdyby byla bez kopru, oblíbené ruské přísady.. k tomu mochitko a povídalo se a povídalo. Došlo i na rodinné srandapříběhy, jak dědeček s babičkou jeli ze Sibiře na Ukrajinu a dědeček zapomněl babičku v Moskvě na nádraží a odjel i se všemi penězi… a tak různě :-)
Oslavování pokračovalo v úterý, kdy jsme vyrazily s Oljou a Dášou po krasnojarských kavárnách. A protože už nám tady začalo sněžit, tak jsme se krásně ohřály v Traverel’s coffee u výborného kafíčka, dortík byl nezbytností. Od děvčat jsem dostala úžasné dárečky - kabelku z beresty - kůry z břízy, v jejímž zpracování tady mají dlouhou tradici. V kabelce bylo tak kilo oříšků z cedrových šišek, také místní specialitka a krasnojarské čokoládové bonbony! Prostě speciální dárek!
Ve vzájemném poznávání našich kultur došlo na to, jak mluví zvířátka u nás a jak tady. Takže se od našeho stolu ozýval multikulturní zvěřinec na celou kavárnu. Takže jestli nevíte, jak dělá ruský kohout, tak je to KUKARYKŮ:-) Ani bulharská prasátka se svým gruch gruch, nebyla ušetřena. Naprosto nepochopitelné se stalo české brum brum..to bude asi tim, že u nás medvědi nežijou, bránily jsme se :-) Objev byl taky to, že české myši jsou němé, takže logicky mluví znakovou řečí. Nebo někdo tušíte, jak dělaj myši?
Pokračování v druhé kavárně… dortík, čaj a Aduš pívo, to bych se jinak udortíkovala :-)
Ve středu jsme oslavování proložily rýsováním, protože příští týden odevzdáváme ateliéry (1.část). K tomu jsme musely vyrazit na velký nákup, protože v pátek jsme pozvaly holky na nějaké dobré české jídlo. Takže zapůsobil časožrout..najednou byl večer.. (máme taky podezření, že nám časožrout chodí do lednice a na bonbony, hlavně tak ve dvě ráno).
Čtvrtek ráno začal sochařinou, kdy jsem si svoje jediné teplejší kalhoty zadělala od modelíny, šikulka. A pokračoval v duchu „den blbec“ až do večera. Naštěstí jsme na to byly dvě, takže nám neustále něco padalo, jako třeba čtvrtkilový kus sýra na špinavou podlahu pod stůl…Klárku při průchodu staveništěm sejmul dělník (naštěstí ne tatrovka), když si jela udělat úplně zbytečný výlet do města pro pasy. Samozřejmě až poté, co se vrátila z města, jsme přišly na to, že na páteční jablečný štrůdl, jsme si koupily těsto na pelmeně….
Ráno jsem se pustila do vytváření štrůdlů, již s téměř správným těstem. Váleček tady po našich předchůdcích opravdu nezbyl, ještě že prázdné flašky od vodky anoJ Taková flaška, to je užitečná věc, dá se s ní udělat pěkný fabion, a taky základ pro štrůdl. Chytrý to člověk, kdo ji vymyslel. Ne že bych v každém štrůdlu něco nezapomněla, jeden osladit, v druhém skořici… ale nakonec se moc povedly! Do toho jsme začaly ještě smažit bramboráky, takže to tady vonělo na celou kolej.
Odpoledne dorazily holky, tak jsme se pěkně nacpaly. Multikulti debata se točila hlavně kolem tradic, co se týče svateb tady, u nás a v Kazachstánu, až nám z toho šla hlava kolem :-) Dárečková sbírka se rozmnožila o čokoládu z Kazachstánu, krásný kafohrnek a bombošku. Dva štrůdly nám zbyly, tak snad nám je časožrout do rána nezdlábne!
Klárča kuchtí bramboráky
trošku nepoměr, což..
ale já to tam nacpu :-)
povedlo se...moje první štrůdly se narodily na Sibiři
já, Mandina, Klárča fotí, Olja, Dáša
a spousty jídla
Žádné komentáře:
Okomentovat